АБВ
Я тут поискал о Шаморине и Миловице:
Шаморин, Дунайска страда
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/88386 - форум о лагерях на ческом, админ Виктор, эмейла не нашёл
Миловица
Форум одного человека - http://forum.vvpdedice.net/viewtopic.ph … a2870f0531
Там ему можно оставить сообщение
1915 – v zajateckém táboře je 25391 zajatců.
Od jejího počátku v roce 1914 byl vybudován u Milovic velký zajatecký tábor pro ruské, srbské a italské válečné zajatce. Lágr měl 65 baráků, každý z nich o velikosti 30 - 45 m délky a 10m šířky. Baráky byly ztlučeny z prken a polepeny černou lepenkou, stály na podezdívce z cihel, přičemž do jednoho se vešlo až 300 zajatců. Celý tábor byl obehnaný trojnásobným plotem z ostnatého drátu. Životní podmínky v lágru byly velmi těžké, zajatci umírali na infekční choroby, z nedostatku potravy či vyčerpáním z námahy při nucené práci. Pracovali při stavbě a údržbě tábora, vojenského cvičiště, na polích a v lesích, na stavbě silnic a také hrobů. Mimo jiné tak vznikla tzv. ruská silnice mezi Mladou a Lipníkem, kterou stavěli ruští zajatci, nebo Vojenský zajatecký hřbitov, kde bylo pochováno několik tisíc zajatců různých národností, převážně italů.
Zavraždění knížete Ferdinanda d‘Este v Sarajevu se stalo císaři Františku Josefovi I. podnětem k vyhlášení války Srbsku. Všeobecná mobilizace byla vyhlášena 26. července 1914. Konflikt dvou států se velmi rychle rozrostl na světovou válku, jíž se zúčastnilo dvacet pět států. Zahynulo 10 milionů lidí, 20 milionů bylo zraněno. Téměř bezprostředně po vypuknutí první světové války, v říjnu 1914, byl v prostoru mezi Benáteckou Vrátiví a Milovicemi, na ploše větší než 35 hektarů, postupně vybudován zajatecký tábor pro ruské, srbské a italské válečné zajatce. Životní podmínky v táboře byly velmi svízelné. Zajatci umírali jak na nakažlivé choroby, tak vyčerpáním z námahy a nedostatku potravin. Lépe se dařilo těm, kteří byli vybráni k pracovní pomoci na okolních statcích. Ostatní pracovali na další výstavbě tábora, v udržování jeho provozu, ale také v lese, v kamenolomu, při údržbě vojenského cvičiště či na výstavbě silnic (např. tzv. Ruská cesta). Zemřelí zajatci byli pochováváni na hřbitov vedle „kamenného“ tábora, zbudovaný speciálně pro zajatecký tábor. Dle archivních dokladů bylo na hřbitově pohřbeno 5 276 italských zajatců, z nich 81 v jednotlivých hrobech, ostatní v hrobech hromadných, 527 ruských a 60 srbských válečných zajatců. Mezi ruskými pohřbenými jsou ovšem i Litevci, Estonci, Lotyši, Poláci a jeden Fin. V kronice obce Lipník se uvádí, že „mezi zajatci zde byl též hrabě Michal Tolstoj, vnuk slavného ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého“. Konec světové války a rozpad rakousko-uherské monarchie uvítali váleční zajatci i místní obyvatelé společnou oslavou.
Меня шокирует, то что я написал столько писем и всё безответно...Ну я писал на английском, т.к. чешский и словацкий могу только читать и то.. Наверное зляться за СССР... еще напишу этим с форумов, там будет видно... Но могу сказать сразу в чехов порядка в этом деле боьше чем у словаков...